Za kolečkovými lyžemi Swenor v Norsku stojí bratři Nordliové. Kolečkové lyže se sestavují v malé budově hned vedle soukromého domu, kde mají bratři v suterénu sportovní obchod. Firma má úzký vztah i k České republice, protože Swenor spolupracuje na výrobě dřevěných profilů i s firmou Kästle v Novém Městě na Moravě.

Byli to tři bratři, ale prostřední z nich, Vidar, bohužel v roce 2017 zemřel. Nyní je to bývalý běžec na lyžích a orientační běžec Jimmy, kterému je 77 let, a nejstarší bratr, který vede sportovní obchod. Nejmladší bratr Magne se stará o kolečkové lyže.

V kanceláři pracují také Vidarovy dcery, Elin a Ida Nordliovy. Ida je nyní generální ředitelkou společnosti a Elin se stará o veškerý export a marketing. V budoucnu mají převzít a řídit společnost s názvem Sport Import AS.

Byla to náhoda, že kolečkové lyže měly být jejich životem. A za všechno „může“ Švédsko: „Všechno to začalo ve Švédsku. P-O Pettersen, bývalý běžec na lyžích a vůdce, je pan Swenor. Vymyslel značku i název a vyvinul první modely,“ říká Magne Nordli pro Langrenn.com. P-O Petterson chápal význam koleček. Trval na tom, že guma musí být namíchána tak, aby lyže co nejlépe klouzaly po asfaltu. Rychle si získaly oblibu a P-O strávil v Norsku spoustu času testováním.

Proč Swenor?

Pettersson přesvědčil norské špičkové lyžaře o výhodách těchto lyží. Zaujal je a najednou měl na svých kolečkových lyžích víceméně všechny nejlepší norské lyžaře. Proto se je rozhodl pojmenovat Swenor.

Také prodej rychle rostl a P-O Pettersson dostal Swenor do švédské sportovní společnosti Hallman Sports. Ta byla v té době, tedy v 80. a 90. letech minulého století, významným distributorem sportovního zboží.

„V 80. letech jsme začali s dovozem značky Swenor a v 90. letech nám nabídli, abychom koupili celou značku,“ říká Magne Nordli a vypráví, že tři bratři u mostu Trøsken museli jistit všemi svýmy domy, aby se dostali na 1 milion norských korun.

Poté se však už nikdy neohlédli zpět. A dnes můžete Swenor najít ve většině zemí, kde se jezdí na kolečkových lyžích.

„První exportní zakázku jsme vlastně dostali z Japonska. První rok jsme prodali 1 500 párů,“ říká nejmladší bratr Nordli.

Čtěte také: Jednoduché rady, jak pečovat o kolečkové lyže

Rok 2010 byl nejlepší

Prodej pomalu, ale trvale rostl a ve Švédsku společnost najala Hanse Fagerberga z LL Agentur jako svého zástupce, protože od té doby se lyže vyráběly výhradně v Norsku.

I dnes dováží Hans Swenor do Švédska a lyže se stále skládají v Trøskenu.

„Rok 2010 byl výjimečný. Poprvé jsme prodali více než 10 000 párů za jeden rok. Rekord je 16 991 párů za rok, ale dnes je průměr o něco nižší. Najednou všichni chtěli kolečkové lyže a my jsme prodali první páry do USA.“

Vývoj především u koleček

„Kolečkové lyže se během let příliš nezměnily. Dnes existuje 17-18 různých modelů Swenor. Největší vývoj proběhl u koleček a gumy. Tento vývoj jsme si dělali sami. Nemyslím si, že bychom toho teď s kolečky mohli udělat víc,“ říká Magne Nordli, který mluví o speciálních bruslařských kolečkách, klasických kolečkách, kolečkách pro elitu a spoustě různých typů.

Firmě Swenor při vývoji jejích produktů pomáhali – a stále pomáhají – ti nejlepší běžkaři. Mezi hvězdami na plakátech vidíme Bjørna Dæhlieho, Pettera Northuga a Simena Hegstada Krügera.

Vše se odehrává v „Terjes snekkerbu“

Kolečkové lyže se skládají v Trøskenu. Je to dílna hned vedle sportovního obchodu. Najdeme zde Terjeho Engena a Else Nordliovou, manželku zesnulého Vidara Nordliho. Ve stánku uvidíte kolečkové lyže téměř od podlahy až po střechu.

Najdeme zde také kolečkové lyže označené nápisem „Aukland“. Vyrábí je společnost Swenor.

„Anders Aukland si pro ně vlastně zítra přijede,“ říká Terje Engen, který je na nápis na vnější straně dveří velmi pyšný: „Terjes snekkerbu“, což znamená něco jako ‚Terjeho truhlářský stánek‘.

Se značnými zkušenostmi nám ukazuje, jak se jednotlivé komponenty – pocházející od různých výrobců z různých zemí – skládají dohromady, až vzniknou hotové kolečkové lyže. Rychlost práce je působivá. Terje má jen jeden problém.

„Fandí Fredrikstadu, a to tady není moc populární,“ říká kolegyně Else Nordliová. Ona i zbytek posádky fandí Sarpsborgu. Jsou to dva místní kluby v nejvyšší norské fotbalové lize a boj o ně stále pokračuje.

Méně sněhu – více kolečkových lyží

Méně sněhu, delší letní sezóna a více tréninku na kolečkových lyžích.

Navíc je nyní k dispozici více závodů na kolečkových lyžích, které lze sledovat nejen v televizi. Jízda na kolečkových lyžích se stává stále důležitější součástí každodenního života běžce na lyžích.

„Všímáme si, že zima je kratší a že většina lidí si objednává kolce dříve než obvykle,“ říká Magne Nordli.

Nemyslí si však, že by kolečkové lyže v budoucnu běžecké lyžování vystřídaly. Magne věří, že známý běžkařský sport přežije i přes teplejší počasí a kratší roční období.

Má svého mistra světa

Pak vás možná zajímá ten mistr světa, o kterém jsme se zmínili na začátku. Inu, maličký Trøsken – což je vlastně jen most přes řeku Glomma, firma Swenor a pár domů – má také svůj sportovní klub.

Klub reprezentoval Jens Arne Svartedal, když v roce 2007 vyhrál mistrovství světa ve sprintu v japonském Sapporu. V klubu Trøsken IL působí také Amund Korsæth, který vyhrál celkové hodnocení Světového poháru na kolečkových lyžích.

Trøsken se nachází přibližně 15 minut jízdy autem severně od města Sarpsborg na jihovýchodě Norska. V Tunevannetu vyjedete na silnici 114 a pojedete směrem na Skiptvet.

Při přejezdu mostu však dávejte pozor. Mohlo by se stát, že byste ho náhle přejeli, aniž byste si ho všimli!