Nordenskiöldsloppet na 220 km patří k nejtěžším dálkovým závodům na světě – a právě ten letos ovládla Karolína Grohová. Jako první Češka v historii. Její výkon přitom nebyl jen o fyzické připravenosti, ale také o psychickém nastavení.

Extrémní distance, nevyzpytatelné podmínky a více než dvě stovky kilometrů v bílé pustině. V jakém rozpoložení nastupovala do závodu rodačka z Vrchlabí Karolína Grohová, která se extrémů nebojí? Vedle kvalitní dálkové běžkyně na lyžích je totiž také výbornou horolezkyní. Mimojiné zdolala dvě osmitisícovky v Himalájích.

Čtěte také: Učitelka Grohová zvládá Ski Classics i Himálaj bez kyslíku

„Respekt jsem samozřejmě měla, ale zároveň to pro mě byla obrovská výzva. Nikdy jsem neujela víc než Vasák, takže přes 100 kilometrů na běžkách jsem nikdy neabsolvovala“ přiznává Grohová. Přesto neváhala. Impuls přišel od Marka Pazderského, šéfa týmu eD system RSJ. „Ten závod mi vlastně nabídl Mára a říkal, že to bude poslední závod Vency Sedláčka a zároveň ho pojede i týmový kolega Thomas Bing. I to pro mě bylo symbolické – chtěla jsem u toho být s kluky, se kterými jsem zažila spoustu závodů a kteří jsou skvělí parťáci.“

Čtěte také: Posledních 220 kilometrů a český laufař uzavře kariéru: „Tělo už řeklo dost.“

Historické vítězství

Vítězství má pro Karolínu o to větší význam, že se zapsala do historie jako první Češka, která tento legendární závod vyhrála.

„Mám z toho obrovskou radost, užívám si to a jsem na výsledek pyšná. Zároveň mě motivovalo i to, že jsem věděla, že Šárka Vyštejnová (dříve Zelenková) tuhle vzdálenost už kdysi zvládla. Bylo skvělé vědět, že holčina z našeho týmu to dokázala – to pro mě bylo důležité.“

Soupaž, nebo klasika

„Jednoznačně to byl soupažový závod. Když jsme přijeli, byla obleva, jezera byla podmáčená a trať vlastně neexistovala. Pak to sice zmrzlo, ale napadl čerstvý sníh. V těch podmínkách byla soupaž obrovská výhoda,“ vysvětluje.

Profil tratě jí navíc seděl. „Byl vlnitý, ale nic, co by nešlo soupaží vyjet. Mně se ten profil moc líbil.“

Bez speciální přípravy

Zajímavostí je, že na extrémní závod dlouhý 220 kilometrů se nijak specificky nepřipravovala. „Ne. Brala jsem to tak, že trénink na takovou zátěž probíhá vlastně celý život. Zvlášť v horách mám jistotu, že moje tělo funguje v dlouhodobé zátěži dobře,“ říká s nadhledem.

S trenérem Martinem Vrabcem si z toho dokonce dělali legraci. „Po Birkenu jsem mu říkala: ‘Tak kdy mě začneš trénovat na 220 kilometrů?’ A on mi odpověděl, že jel 200 kilometrů autem a má z toho unavené ruce. Tak jsme se tomu zasmáli a trénink běžel normálně dál.“

Klíčový moment závodu

Organizace zázemí hrála v extrémním závodě klíčovou roli – a Karolína Grohová nic neponechala náhodě.

„Mára Pazderský kolem nás jezdil na skutru a doprovázel nás, ale prioritně se staral o občerstvení kluků. Byli jsme domluvení, že mě bude podporovat jen do chvíle, než se mezi námi vytvoří větší rozestupy,“ popisuje.

Zároveň si zajistila i vlastní podporu přímo na trati. „Mára mi domluvil Fandu Landu, který mě měl doprovázet a pomoct, kdyby nastal nějaký problém. Fanda je nesmírně silný a odolný závodník, opravdový vytrvalec. Vzala jsem si ho s sebou z Čech jako takovou tajnou zbraň, abych měla jistotu, kdyby se něco stalo. Třeba kdybych zlomila hůlku,“ dodává s úsměvem.

Samotný závod měl dramatický průběh. Dlouho se jelo ve skupině a rozhodující moment přišel až za polovinou trati.

„Prvních asi 30 kilometrů jsme jeli všichni pohromadě, i s chlapama. Pak se to začalo trhat a vznikla skupinka, ve které jsem byla já, Švédka Malin Börnesjö, Milan Kohout a pár dalších závodníků. Ale bohužel Fanda nástup nezachytil a ve skupině nebyl.“

Zásadní roli sehrál právě týmový kolega Milan Kohout. „Pro mě byl nejdůležitější člověk závodu. Když viděl, že nemám doprovod, úplně beze slova obětoval svůj závod a jel se mnou. Přitom je normálně mnohem silnější než já.“

Rozhodující moment přišel na obrátce. „Na 108. kilometru jsme byli pořád spolu. Švédka vypadala hodně silně, byla v dobré náladě. A když občerstvovala, řekli jsme si s Milanem, že ji zkusíme pozlobit. Nastoupili jsme – a ujeli jí. Od té doby jsme ji neviděli až do cíle.“

Bez krize

Přes extrémní délku závodu Grohová nezažila zásadní krizi – což ji samotnou překvapilo, a navíc dojela do cíle na skvělém 14. místě v mužích.

„Musím říct, že mě příjemně překvapilo, jak moje tělo fungovalo. Neměla jsem žádnou krizi. To mě asi i trochu zaskočilo. Měla jsem obrovskou radost, že mi to šlo tak dobře.“

Jak sama přiznává, extrémní distance ji nadchla, ale zároveň si uvědomuje, kde leží její silné stránky. „Nesmírně se mi to líbilo, ale musím říct, že třeba Jizerská 50 nebo Vasák, které jedete od začátku naplno, jsou asi víc moje disciplína než takhle nekonečně dlouhý závod.“

Přesto by nic neměnila. „Když to zhodnotím, tak mě to strašně bavilo. A jestli bych něco udělala příště jinak? Asi ani ne.“

Čtěte dále: „Sport umí být krutý.“ Adam Fellner uzavírá kariéru po nejtěžší životní sezoně

Členství na bezky.net

Členství na bezky.net umožňuje, abyste se stali součástí přední světové lyžařské komunity s exkluzivními výhodami. A také navíc s neomezeným přístupem k článkům na bezky.net a ostatních sesterských webech langd.se, langrenn.com, maastohiihto.com, proxcskiing.com, SC Play a SC MyPages.
Exkluzivní nabídky a výhody
Přístup k veškerému obsahu
SC Play – živé vysílání
SC MyPages – Všechny výsledky Ski Classics na jednom místě

STAŇTE SE ČLENEM ZDE