Vyhrála celkové hodnocení Světového poháru do 23 let, získala medaili na mistrovství světa v Trondheimu a stala se mistryní světa do 23 let – to vše hned ve své první sezoně ve Světovém poháru a v německém národním týmu. Nyní si brousí zuby na světovou špičku.

Po vysněném debutu na nejvyšší úrovni ve Světovém poháru není divu, že 23letá rodačka z Oberhofu má velké ambice pro nadcházející olympijskou sezonu 2025/2026. Helen Hoffmannová by mohla být další velkou hvězdou a razí si k tomu vlastní cestu.

Jaká byla její první sezóna ve Světovém poháru?: „No, bylo to úplně neskutečné. Nikdy jsem netušila, že bych mohla v této sezóně vyhrát zelený dres (pohár U23), získat medaili na svém prvním mistrovství světa a ještě další zlato na mistrovství světa U23. To je mnohem víc, než v co jsem loni touto dobou snila,“ říká mladá Němka pro Langrenn.com.

Kromě zlata na desetikilometrové trati skončila Hoffmannová na mistrovství světa U23 také čtvrtá na dvacetikilometrové trati a startovala na třetím úseku německé štafety, která na mistrovství světa v Trondheimu získala bronz. Nyní je připravena udělat další krok, a to i mezi „dospěláky“: „Ano, už nejsem mladá. S kariérou v kategorii U23 jsem skončila. Teď budu každý víkend soupeřit se zavedenými jmény, s těmi, kteří mají spoustu zkušeností,“ říká Hoffmannová.

Dlouhá cesta

Jak daleko je to podle ní na stupně vítězů? „Ach… to je ještě daleko. Mám na čem pracovat, jak na vytrvalosti, tak hlavně na technice. Ale doufám, že každý rok udělám malý pokrok.“

Jaký je její cíl pro letošní olympijskou sezonu? „V uplynulé zimě jsem se ve Světovém poháru dvakrát dostala do první patnáctky. Takže cílem je dostat se do první desítky a stabilizovat se na vysoké úrovni.“ Hoffmannová se na chvíli zamyslí a dodá: „Ale velkým cílem jsou samozřejmě olympijské hry. Vím, že to nemůžu očekávat, ale nikdy jsem si nemyslel, že se v zimě dostanu na mistrovství světa – tak proč ne? Alespoň to není nemožné,“ říká nadšeně.

Sen o trenérovi Fridy Karlssonové

Hoffmannová zpočátku doufala, že se vrátí ke svému bývalému trenérovi Cuno Schreylovi. Ten je součástí jejího regionálního týmu, ale oficiálně je trenérem rozvojového týmu.

Jejím snem je však trénovat pod Perem Nilssonem, který je osobním trenérem Fridy Karlssonové a trénuje také několik žen v elitním německém národním týmu. V době, kdy Hoffmannová s Nilssonem trénovala, byla ohromena: „Per má tolik zkušeností. Ví, co říct a co je potřeba, aby se z dobrého sportovce stal vítěz,“ říká.

Čtěte také: Karlssonová žádá trest odnětí svobody

Nelehký úkol

Teoreticky by výměna trenéra měla být možná, pokud bude Nilsson ochoten ji přijmout. V praxi však existují určité problémy.

Jedním z nich je logistika. Nilsson a část ženského národního týmu sídlí v bavorském Oberstdorfu. Hoffmannová žije v Oberhofu v Durynsku – což není zrovna blízko: „Když musíte jet čtyři hodiny každou cestu, kdykoli chcete pracovat se svým trenérem, je to spousta času stráveného řízením,“ upozorňuje.

V rámci Německého lyžařského svazu si navíc sportovci nemohou trenéry svobodně vybírat. Země je rozdělena do regionů, z nichž každý má svá vlastní kompetenční centra a určené trenérské zdroje zodpovědné za své místní sportovce. Pokud chtějí lyžaři něco jiného, musí si to zorganizovat sami a požádat o zvláštní povolení. Tento proces už ale zahájila.

Mezinárodní generační obměna

Therese Johaugová oznámila, že nebude usilovat o olympijské hry v roce 2026. Několik švédských hvězd, které na mistrovství světa v Trondheimu získaly zlaté medaile, naznačilo, že po mistrovství světa 2027 ve Falunu ukončí kariéru.

Astrid Øyre Slindové je 37 let, Jessie Digginsové téměř 35 let a Heidi Wengové 33 let. Tím se otevírají další místa na nejvyšší úrovni mezinárodního ženského běhu na lyžích. A třiadvacetiletá závodnice z Oberhofu chce tuto příležitost využít.

Lyžařku, jako je Helen Hoffmannová, teď Německo i mezinárodní ženské lyžování potřebují.

Pracuje v celnici a hraje počítačové hry

Helen Hoffmannová pracuje pod německou celní správou, která má svůj tým, v němž jsou Hoffmannová, Laura Gimmlerová a Sofie Krehlová z elitního národního týmu a také lyžaři mužské reprezentace Friedrich Moch, Janosch Brugger a Florian Notz.

Máte nějaké skryté talenty nebo koníčky, kterým se věnujete vedle své lyžařské kariéry? „Hmm. no, život vrcholového sportovce je docela “nudný“. Mezi tréninkem, jídlem, odpočinkem, závody, soustředěními a cestováním nezbývá moc času. Ale rád hraji počítačové hry – všechny druhy. A mám psa, kterého je třeba každý den venčit. A to mě baví.“