To, že se tradiční lyžařské disciplíny nacházejí na křižovatce, není novinkou. Když se však na podzimním fóru novinářů Forum Nordicum ujal slova ředitel závodů FIS v běhu na lyžích Michal Lamplot, bylo jasné, že Mezinárodní lyžařská federace už nechce jen popisovat problémy. Chystá se jednat.

V zákulisí se mluví o zásadních reformách: od regulace astronomických nákladů na servis až po otazníky nad tím, jak bude vypadat budoucnost klasického stylu a zda se lyžování dokáže adaptovat na oteplující se planetu.

Sezóna 2026/2027

Z pohledu nejbližší budoucnosti se Světový pohár má čím chlubit. Nadcházející zima nabídne tradiční rozjezd na severu v Ruce, přesun do Trondheimu a švýcarského Davosu. Obrovským lákadlem bude prestižní Tour de Ski, která se po dvou letech půstu vrací k atraktivnímu formátu tří zemí a tří různých pořadatelských destinací. Startovat se bude vůbec poprvé ve francouzském středisku Les Rousses, odkud se peloton přesune do německého Oberstdorfu a o vítězi rozhodne tradiční stoupání na Alpe Cermis ve Val di Fiemme.

Čtěte více: Kompletní program Světového poháru v klasickém lyžování 2026/2027

Sportovním vrcholem nadcházejícího ročníku pak jednoznačně bude světový šampionát ve švédském Falunu na přelomu února a března. Na rozdíl od skoků na lyžích či severské kombinace si klasické běžkování na zájem fanoušků stěžovat nemůže. Pořadatelé ve Falunu hlásí prakticky vyprodané kapacity – na vytrvalostní závody se očekává kotel padesáti tisíc diváků, sprinty pojmou dvacet tisíc lidí.

Kalendář zpestří i návrat populárního závodu v Engadinu ze St. Moritz do Surleju, brutální kombinace dvou padesátikilometrových maratonů v Holmenkollenu a ve Falunu hned po sobě, nebo finále sezóny ve švédském Ulricehamnu.

Za touto programově nabitou blížící se sezónou se však skrývají systémové trhliny, které FIS už nemůže přehlížet.

Když se sport stává luxusem

Největší bolestí současného běžeckého lyžování je dominance pouhé hrstky vyvolených národů. Když vynecháte Skandinávii a Německo, zbytek světa často jen sekunduje. FIS se proto rozhodla zasáhnout do pravidel. Pro nadcházející období přicházejí na řadu striktnější pravidla pro startovní kvóty a takzvané athlete caps – limity pro celkový počet závodníků, které může jedna reprezentace na závodní víkend přihlásit. Cíl je jasný: trochu srovnat startovní pole a nedovolit gigantům, aby obsadili celou první dvacítku.

S tím úzce souvisí i finanční stránka. Běžecké lyžování sice není formule 1, ale technologická příprava lyží, testování a servisní zázemí se dostaly na hranici finančních možností menších svazů. FIS proto radikálně omezuje velikost servisních týmů a upravuje testovací zóny na sněhu. Na pořad dne přicházejí také projekty společného mazání – například formou neutrálního serisu pro menší výpravy na šampionátech či na juniorském mistrovství světa v Estonsku.

Nejde přitom jen o elitní úroveň. Extrémní náklady drtí i mládežnické kategorie. Situace, kdy čtrnáctiletí závodníci objíždějí krajské přebory s desítkou párů lyží a servisním kamionem, je podle FIS neudržitelná. Když rodiny nedokážou zafinancovat vybavení na klasiku i bruslení, sport přijde o talenty dříve, než vůbec dorostou do reprezentace. Cestou k nápravě mají být tvrdé regulace a omezení povoleného vybavení v žákovských a dorosteneckých kategoriích.

Má klasický styl budoucnost?

Otázka, která v zákulisí běžeckého lyžování vyvolává debaty: Máme zachovat dvě techniky? Zastánci zjednodušení a úspor poukazují na biatlon či severskou kombinaci, které sáhly výhradně po bruslení, čímž výrazně snížily finanční nároky na vybavení závodníků.

Michal Lamplot má však v této věci jasno – i když přiznává, že vnitřní diskuse ve FIS probíhají: ,,Klasika k běžkování neodmyslitelně patří a tvoří jeho DNA. Místo rušení jednoho ze stylů chce FIS raději hledat cesty, jak divácky zatraktivnit formáty kombinující obě techniky přímo v jednom závodě. Unikátní střídání pohybových vzorců a taktická nepredikovatelnost jsou totiž tím, co běh na lyžích odlišuje od ostatních zimních sportů,“ vysvětluje postoj Michal Lamplot.

Plánované novinky

Aby se běh na lyžích dostal k novým divákům a zvedl svoji komerční hodnotu, FIS připravuje rozsáhlou vizuální obrodu. Závodníci i fanoušci u obrazovek se dočkají zcela nové televizní grafiky, lepšího vyprávění příběhů i mimo stupně vítězů a sjednocení kvality přenosů díky centralizaci televizních práv.

Další velkou novinkou bude návrat samostatného finále Světového poháru od sezóny 2027/2028. Tento koncept, známý z minulého desetiletí, má vytvořit prémiový vrcholek na samém konci zimy, kde bude v centru pozornosti boj o křišťálové glóby.

Reakce na změny klimatu

Poslední, ale možná nejzásadnější výzvou zůstává změna klimatu. Výpadek sněhových srážek v nižších polohách Střední a Jižní Evropy už není hrozbou budoucnosti, ale denní realitou.

FIS proto začíná čím dál tím více sázet na kolečkové lyže. Ty už vnímají nejen jako tréninkový doplněk pro letní dril, ale jako plnohodnotný nástroj pro propagaci sportu a vstup na nové trhy. Kolečkové lyže mají otevřít dveře do zemí a městských aglomerací, kde přírodní sníh prakticky neexistuje – skvělým příkladem je prudký rozmach Asijského poháru v Číně či na Tchaj-wanu. Do budoucna se dokonce nevylučuje ani užší propojení letního seriálu na kolečkových lyžích s tím zimním.