Devět let uběhlo od chvíle, kdy poslední Češka dokázala vystoupit na osmitisícovou horu bez použití kyslíku. V červenci toto dlouhé čekání ukončila bývalá reprezentantka v běžeckém lyžování Karolína Grohová, která vystoupila na pákistánský Gašerbrum II, jehož vrchol sahá do výšky 8 035 m n. m. „Splnila jsem si sen,“ říká současná dálková běžkyně na lyžích, trenérka české skialpinistické reprezentace a paní učitelka v jedné osobě. Svaz lyžařů ČR je na svou bývalou reprezentatku hrdý, a proto na svých stránkách czech-ski.com prezentoval následující rozhovor.
Unikátní snímky z léta 1947 jsou z Prahy, na tramvajové lince 19, mezi pražskou plynárnou a Kunraticemi. Před 70 lety měli pro přípravu kolečkové lyže prakticky jen 4 běžci v republice. Bratři Jenkové v Mladé Boleslavi, kde Josef Jenka, sportovní inovátor a vynálezce /běžecké vázání JENKA/, vyšpekuloval a vyrobil nezvykle jednoduché a levné kolečkové lyže. Z vyřazených dřevěných běžek, s ulomenou špicí ze zimy, uřízl téměř metrové středové kusy s vázáním. Na obou koncích byly křídlovými vruty upevněny kolečka s osou, navařenou k jäcklovému profilu. Odraz – geniálně prostá konstrukce – na skluznici pod botou se připevnil gumový špalík, který se při odrazu na prošlápnuté lyži opřel o vozovku a běžec bez podklouznutí pokračoval v jednooporové fázi v jízdě. Výhodou těchto kolečkových lyží byla možnost dělat z nich tvrdší /kolečka se posunula blíž k vázání a k patě bot/, nebo měkčí – kolečka se posouvala co nejdále od boty.
Poslední roky bojovala o stupně vítězů ve světovém terénní triatlonu a je jasnou českou jedničkou v seriálu Xterra. V minulosti se ale Helena Karásková-Erbenová věnovala běžeckému lyžování a zúčastnila se i zimních olympijských her v Salt Lake City a Turíně. Letos se do bílé stopy po dlouhé době vrátila a absolvovala 4 závody prestižního seriálu Ski Classics. Své dojmy i další plány nejen z legendárního Vasova běhu a Jizerské 50 popisuje v rozhovoru.
Nor Anders Aukland stanovil nový neuvěřitelný rekord na běžkách, kdy ujel 700 km za 41 hodin! K výkonu mu pomáhali týmoví kolegové, Joar Thele, který to zabalil kvůli bolestem v rameni na 610 km, a Simen Ostensen ujel skvělých 550 km! Tento rekord 48 letého borce se bude těžko překonávat.
Na autentických místech v Krkonoších pokračuje natáčení filmu Poslední závod. Drama z počátků lyžařského sportu podle skutečné události vzniká v produkční společnosti Punk Film, v režii Tomáše Hodana, který je zároveň autorem námětu a scénáře.
Sport je svým způsobem kulturním fenoménem. Ať už se jakémukoliv sportu věnujeme aktivně či pasivně, obklopuje nás na každém kroku, ale jak ukazují poslední výzkumy ani pravidelně realizované pohybové aktivity nejsou v současnosti schopny zajistit biologické potřeby člověka. Rekreační sportování nám přináší nejenom potěšení, ale zejména významný pozitivní vliv na zdraví.
„Se stoupajícím počtem a popularitou sportovních akcí roste odpovědnost organizátorů, ale i samotných sportovců vůči životnímu prostředí. Cílem organizátorů i široké sportující veřejnosti by neměl být jen pocit z dobrého výkonu či skvěle zorganizované akce, každý by se měl zamyslet také nad tím, jaký dopad má jeho činnost na prostředí, ve kterém sportuje.” vysvětluje Jan Hejda, který stojí u zrodu myšlenky.
Chybí vám už jen pár metrů do cíle, finišujete na prvním místě a najednou ležíte na zemi a vítězství je pryč. Přesně tento pocit zažila Tereza Beranová na Mistrovství světa do 23 let, kdy si jela pro první velkou medaili a zrovna to mohla být ta nejcennější...
Lyže i studijní nadání dostal Fabián Štoček do kolébky jaksi automaticky, on už si jen přidal to světoběžnictví. Z jilemnické strany byli babička a děda učitelé a současně trenéři, taťka Michal inženýr a ve své době talentovaný junior a později akademický reprezentant, mamka Věra, učitelka na místní základce, a oba pak absolventi jilemnického sportovního gymplu. Všichni to zapálení sportovci, lyžaři od pánaboha a stejně tak i premianti ve svých oborech.
Katka Razýmová (za svobodna Beroušková) dříve dělala fotbal a atletiku, tu dokonce špičkově. Vlastně šla opačnou cestou než Eva Vrabcová Nývltová, která se špičkovou atletkou stala naopak po své kariéře špičkové lyžařky. Katka je, jakožto naše aktuálně nejlepší běžkyně na lyžích v seriálu závodů FIS, nyní v kurzu a otázky reportérů se na ní jen hrnou. Většina z nich se logicky ptá na její poslední úspěchy a dojmy, takže tyto informace lze sehnat kdekoli. Já jsem využil Katčiny sdílnosti a rozhodl se naopak ptát na to, na co se jí pravděpodobně nikdo neptal a ptát nebude. Na to, jak a kde trénuje, kolik se dá odtrénovat v ČR nebo případně dokonce v místě Katčina rodiště, jak to vlastně chodí ve vztahu ke klubu a nároďáku, atd. Jak z rozhovoru uvidíte, i hvězda Katčina typu je ve velké většině odkázána na trénink v domácích podmínkách, těch výjezdů do zahraničí na sníh až tak příliš není. Potěšitelné pro mne, fanouška méně frekventovaných lyžařských oblastí, je to, že Katka, jsou-li na to podmínky, čile využívá stop menšího a méně známého sdružení Sněhaři Domažlice.