Ve své jedenácté sezoně ve Světovém poháru zažila švédská biatlonistka Anna Magnusson nečekaný průlom – sezonu zahájila čtyřmi umístěními na stupních vítězů v řadě a na olympiádě jí individuální medaile unikla jen o kousek. Před novou zimou prozrazuje, proč věří, že její maximum ještě nepřišlo.

Z Anny Magnusson vyzařuje klid a jistota, když pro langd.se odpovídala na otázky během zahájení sezony v Idre Fjäll. Sama říká, že ji velké zlepšení, které přišlo minulou zimu, překvapilo. Začala čtyřmi umístěními na stupních vítězů v řadě a v několika závodech Světovém poháru vezla i žlutý dres pro nejlepší závodnici.

„Dlouho jsem snila o tom, že se zlepším, ale asi mě trochu překvapilo, že to šlo tak dobře. Kdybych se nezlepšila, možná bych si myslela, že jsem dosáhla svého maxima, a nepokračovala bych,“ říká zkušená jednatřicetiletá biatlonistka.

A pokračuje: „Zároveň to ukazuje, že když člověk tvrdě trénuje mnoho let, úspěchy mohou přijít. Doufám, že v tomhle můžu být vzorem.“

Bez zranění a nemocí

Velký význam mělo také to, že se vyhnula zraněním i nemocem.

„Minulé léto a podzim jsem vůbec nebyla nemocná a mohla jsem se na sezonu připravit přesně tak, jak jsem doufala. Samozřejmě to také hrálo roli.“

Co na vaše zlepšení po tolika letech říkaly soupeřky ve Světovém poháru?

„Některé za mnou dokonce přišly, gratulovaly mi a říkaly, že mají z mých úspěchů velkou radost.“

Olympijské zklamání

Navzdory úspěchům však olympijské hry v Miláně–Cortině byly trochu zklamáním. Alespoň tehdy a tam. Anna Magnusson skončila v závodě s hromadným startem čtvrtá, přestože byla velmi blízko své první individuální medaili z velké mezinárodní akce. Po poslední střelbě v závodě s hromadným startem odjížděla jako druhá, když v závodě čtyřikrát střílela čistě. Stejně jako u mnoha dalších Švédů během olympiády však lyže nebyly v absolutně špičkovém stavu, v jakém by musely být, aby z toho byla individuální medaile.

„S materiálem to není žádné tajemství a samozřejmě to bylo psychicky velmi těžké, že jsem byla tak blízko medaile, a propadla se z druhého místa po poslední střelbě na čtvrté místo v cíli. Ale zároveň jsem udělala všechno, co jsem mohla, a s určitým odstupem od závodu se na to teď dívám trochu pozitivněji. Poprvé v sezoně jsem čtyřikrát střílela čistě. Byl to můj nejlepší výkon. Zvládla jsem tlak, který tam byl. Víc jsem udělat nemohla.“

„Můžu ze sebe dostat ještě trochu víc“

Stříbrná medaile ze štafety olympiádu zachránila a Anna Magnusson si z velké mezinárodní akce odvezla další medaili. Celkem má nyní ve své už docela zaplněné vitríně sedm medailí ze štafet z mistrovství světa a olympijských her. K tomu jedno individuální vítězství ve Světovém poháru. Vlastně jí chybí už jen štafetové zlato z velké akce nebo individuální medaile z mistrovského závodu.

Věří však, že se i po 11 sezónách v SP může dál zlepšovat: „Minulou sezonu jsem udělala pokrok na střelnici i na trati. Jela jsem o něco rychleji a střílela o něco lépe, a to pak ve výsledcích dělá velký rozdíl. Ale věřím, že ze sebe můžu dostat ještě trochu víc.“

Nová pravidla na střelnici

Když už mluvíme o střelbě a střelnici – z bezpečnostních důvodů došlo k některým změnám pravidel ohledně manipulace se zbraní na střelnici. Nesmíte začít sundávat pušku, dokud nestojíte nebo neležíte na střelecké podložce, a puška musí být upevněná na zádech, než podložku opustíte. Jak se vám daří přeučit se po tolika letech ?

„Myslím, že to jde dobře. Trénujeme to od chvíle, kdy pravidla začátkem léta přišla, takže si věřím, že to zvládnu i v závodě.“

Jste na tuto sezonu stejně dobře připravená jako na tu minulou?

„Letos to bylo dá se říct trochu klidnější. Víc jsme trénovali doma. Ale i letos jsem byla zdravá a bez zranění a v tomhle smyslu se cítím dobře připravená.“

Jedním z důvodů, proč reprezentace letos trénovala víc doma, je to, že mistrovství světa se koná v nížině v estonském Otepää. Olympijské hry v Miláně–Cortině se odehrály ve vysoké nadmořské výšce v Alpách, a to vyžadovalo jinou přípravu.

Na tuto sezonu jste vedle biatlonu začala studovat. Stíháte obojí?

„Jsem docela motivovaná studovat a učit se nové věci, takže to funguje dobře.“

Co studujete?

„Balíček kurzů ze základů psychologie.“

Je to něco, co můžete využít i při biatlonových závodech?

„Ano, ale možná trochu.“

Bude to jiná sezona, když nebude závodit Hanna Öberg ani Linn Gestblom. Co si o tom myslíte?

„Rozhodně poznáme, že tu nejsou. Ale máme spoustu šikovných holek, které stoupají vzhůru. Víc z nich dostane šanci jet štafety a získat v nich jistotu. Z dlouhodobého pohledu to může přispět k tomu, že se jich prosadí víc.“

„Perfektní závod znamená stupně vítězů“

Úspěchy, kterých Anna Magnusson dosáhla v minulé sezoně, jí dodaly víc sebevědomí a do sezony Světového poháru – která začíná koncem listopadu v Kontiolahti – vstupuje s vědomím, že když bude mít perfektní den, může stát na stupních vítězů.

„Hodně je to v hlavě. V dřívějších sezonách jsem možná měla pocit, že perfektní výkon znamená první desítku. Teď to může znamenat stupně vítězů, nebo možná dokonce vítězství.“

Světový pohár má vysokou prioritu

Sen o zlatu z mistrovství světa v Otepää tu je. Není to ale hlavní důvod, proč v této sezoně pokračuje.

„Pro mě jde v první řadě o to udělat další krok. Pak přijdou i výsledky. Celkové pořadí Světového poháru má vysokou prioritu. Chci hodně závodit a dosahovat dobrých výsledků. Pokud by na mistrovství světa nepřišlo zlato ani žádná individuální medaile a já budu cítit, že jsem se zlepšila, budu i tak docela spokojená.“

Příští víkend je tady v Idre zahájení sezony. Pojedete?

„Ano.“

V jaké výsledky doufáte?

„Stabilní výsledky.“

Na závěr. Říká se vám Krut (Střelný prach). Souvisí to s vaší stabilní střelbou?

„Ha, ha. Ne, s biatlonem to vlastně nemá vůbec nic společného. Můj starší bratr mi vytvořil e-mailovou adresu, když jsem byla malá, a od té doby mi to zůstalo.“

Čtěte více: Světový pohár v biatlonu – kalendář pro sezónu 2026/2027