Deset stupňů bylo na tratích v Lago di Tesero při dnešní volné patnáctce mužů. Pro první zlato tady si doletěl Petter Northug jun. A Češi? Bauer 19., Razým 23., Magál 27. a Jakš 30. Jak závodníci komentovali svůj výkon, jak je hodnotí trenér Petrásek a jak se chystají na páteční štafetu?

**Lukáš Bauer** skončil 19. se ztrátou 2:13 na vítěze. „Dobře se to hodnotit nedá. Co se týká výkonu, mám svědomí čisté, tepy a dřina tam byly a v cíli jsem byl rád, že žiju. Ale výsledek je jinde, než by měl,“ hodnotil upřímně.

Jak se pro něj vyvíjel závod? „ Hlídal jsem si první kolo tempo, mydlilo se to a bylo hodně cítit, jestli jedeš v ujeté stopě nebo na kraji. Od začátku jsem se pohyboval okolo desátého místa bez těch, co jeli za mnou, a tak jsem i zůstal. Při rapidním oteplování se to všem zpomalovalo. Ale těm nejlepším to pořád jelo.“

A jestli ho překvapil fenomenální výkon Northuga? „U jiných trochu jo, ale u něho ne.“

Až do včerejška o startu na patnáctce váhal. „Na mistrovství světa se všichni snaží zajet co nejlíp. Někomu to vyjde líp, někomu míň, to je sport. Pro mě to tady příjemné není, neužívám si to. Jsem jinde než v předcházejících sezonách. Ten letní výpadek byl obrovský a vlak se špatně dobíhá. Ale nelituju, že jsem se rozhodl jet patnáctku. To bych nemusel závodit, kdybych se takhle vyhýbal,“ vyprávěl.

A co dnešní výsledky znamenají pro štafetu? „Je to specifický závod. Dva z nás odvedli lepší výkon, dva horší, než by si přáli. Špatně se to odhaduje a každý den je jiný.“

**Aleš Razým** dojel při premiéře na distanční trati na mistrovství světa na výborném 23. místě s odstupem 2:27 minuty. „Jelo se mi docela dobře. S výkonem jsem spokojený, jezdím už svůj lepší standard. První kolo to letělo, od druhého se v teple všem zpomalovaly lyže. Z kopce jsem dojížděl až o padesát metrů míň, ujížděl mi i Novozélanďan. Bolely mě nohy, jako vždycky, to se ale dalo čekat. Žádná krize na mě nepřišla. Jel jsem vyrovnaně i v nejdelším kopci, kde jsem toho měl dost,“ říkal.

A výhled do dalších dni? „Zlepšuju se, cítím se líp. Mám lepší pohybové rozsahy, tělo přestává být ztuhlé. Do štafety to bude určitě dobrý.“

**Jiří Magál**, který je na šestém šampionátu, mohl být také spokojený (27. -2:35) „Celý jsem si to odjel sám. Škoda, že se mi nepodařilo chytit se s někým ze silnější skupiny. Já měl okolo sebe vždycky někoho s lichým číslem, ty slabší borce, kteří mezi ně byli nasazeni. Jen poslední kilák jsem se chytil s Němcem Tscharnkem (vítěz prosincového skiatlonu SP v Canmore, pozn. red.) a šlo to.“

K dalšímu programu vzhlíží s optimismem. „Pocitově se mi jelo zase dobře. Ještě o něco líp než skiatlon. Doufám, že se ještě předvedeme ve štafetě a já snad i v padesátce. Tratě jsou těžké, ale není to extrém, jen si na ně musíš zvyknout.“

**Martin Jakš** byl hodně skleslý ze svého druhého nejhoršího výsledku na všech svých mistrovstvích světa (30. -2:44). „Nemám špatné pocity. Ale od začátku jsem dostával informace, jak ztrácím. Už na prvním mezičase (1,8 km) to bylo 12 vteřin. To jsem věděl, že to nebude ideální.“

Naděje se pro něj probudila snad jen jednou. „ Ve druhém kole na stadionu jsem se chytil s Martinem Bajčičákem a dojel nás i Lukáš (Bauer). Ale já jsem si předtím odtáhl rovinu, to mi dalo zabrat a v kopci mi poodjeli.“

Kde se stala chyba? „Nějak se mi to nastřádalo, ty nemoce, nemůžu se dostat do pohody, i když dělám, co můžu.“

A co s tím? „Zase se postavit na start a snažit se zajet. Ze štafety mám ale trochu strach, nejedu jen za sebe, nerad bych to klukům pokazil, aby se neopakoval Liberec 2009 (Jakš nabral na prvním úseku ztrátu 2:20 a „medailová“ štafeta skončila až jedenáctá, pozn. red.). Toho se děsím.“

Národní trenér **Miroslav Petrásek** hodnotil výsledky následovně: „Před závodem jsem chtěl tři do třicítky, jsou tam čtyři. Chybí tam ale Lukáš do desítky a Jakšik do dvacítky. Martinovi chybí třicet vteřin, aby byl tam, co Lukáš a ten měl být ještě výš. Dva zbylí velká spokojenost s tím, co předvedli v plné konkurenci.“

Kde vidí hlavní příčinu Bauerových výsledků – v letní zdravotní pauze, nebo možné přílišné snaze dohnat zameškané při vysokohorské přípravě? „Já sleduju tréninky a hodnotím je, plány si určuje sám s Jankem Neuberem. To soustředění na Passo Lavazé v tom plánu takhle bylo.“

A jak vidí šance štafety? „Když nepojedou oba, Bauer i Jakš, dobře, pojedeme mizerně. Sestava stojí Magál, Bauer, Razým, Jakš. Pokud by Jakš nebyl úplně zdravý, zastoupí ho Kožíšek, jiné lidi nemáme. Já doufám, že každý závod je jinačí. Ve Vancouveru na olympiádě to byla před bronzovou štafetou katastrofa. Tady závodíme důstojně.“