Již tradičně třetí únorový víkend, nyní 15. a 16. února 2014, se koná v malé městečku S. Martino (německy St. Martin) sedmý závod ze třináctidílného seriálu Euroloppet. Pokud byste se tam chtěli vydat pomocí GPS navigace, tak si dejte velký pozor, neboť v blízkém okolí jsou městečka se stejným názvem tři.

Jinak je to přibližně 650 až 700 km z Prahy (záleží na tom, kterou variantu si zvolíte), celkem pohodlně až do Brunecku po dálnici a pak po celkem širokých silnicích. Nadmořská výška startu závodu je ve výšce 1 260 m a postupně se vystoupá až přes 1 500 m. Start závodu je v S. Martinu, které sice není veliké, ale honosí se krásným kostelem, zámečkem Welsberg, kde se konají koncerty, fotbalovým hřištěm, hokejovým stadionem pod širým nebem, tělocvičnou, malým supermarketem i pobočkou banky. Má asi 2 150 obyvatel a hlavním zdrojem obživy je zde zemědělství a cestovní ruch. Celé údolí je protkáno běžeckými tratěmi, které jsou každodenně upravovány. Pokud byste se sem chtěli vypravit na trénink, tak mimo dobu závodního víkendu se zde platí poplatek 5 Eur na den, nebo 20 Eur na celý týden. Sníh ale bude vždycky, neboť se, tak jak jsme u Italů zvyklí, kritická místa uměle zasněžují.

Trať závodu
=======
[* https://farm3.staticflickr.com/2873/10996073355_bf17905014.jpg >]Start nedělního závodu je na prostorné louce na kraji městečka S. Martino. Hlavní závod je 42 km volnou technikou a celý vede údolím Val Casies (italsky), německy Gsieser Tal, které je zblízka lemováno většinou jedlovými lesy a z povzdálí vysokými skalními masívy. Oba názvy údolí uvádím z toho důvodu, že se v této lokalitě Itálie snadno domluvíte italsky i německy. Děti zde v Jižním Tyrolsku mají ve školách povinně oba jazyky.

Start závodu a prvních 17 km je snadných, protože se jede neustále z kopce podél říčky. Jediné technicky zajímavé místo je kolem 5. až 7. km, kde se zajíždí mírným stoupáním do lesíka a zde jsou malé technické pasáže závod. Až do 17 km závodu se hlavně jedná o tom, jak máte dobře připravené lyže na skluz. Zpravidla v tomto období zde panují velké mrazy a tak na přemrzlém sněhu při teplotě kolem mínus deseti můžete hodně najet, ale i ztratit. Po 17. km se přejede přes řeku a začíná návrat zpět do prostoru startu, většinou ne moc technicky zajímavou pasáží. Projede se startem a závod konečně začíná být zajímavý. Nejdříve z mírného stoupání se kopec začíná čím dále tím více zvedat a zvedat, až na 36. km ve vesnici S. Magdalena. Tady to je již docela mazec. Jak ale projedete nejvyšším bodem závodu ve výšce cca 1 530 m, tak už máte vyhráno, neboť vás čeká až do cíle skoro samý sjezd. Ale i tady pozor, je zde několik pasáží, které dokonale prověří technickou úroveň závodníků, kdy je třeba ve velké rychlosti i rychle odšlápnout. Pro některé závodníky je to v závěru závodu už složité. V případě chyby tak skončíte na louce mimo trať. Na závěr už si vychutnáte triumfální průjezd městečkem S. Martino za povzbuzování místních diváků i závodníků, kteří to už mají za sebou.

A co čeká závodníky v cíli? No přece krásná medaile a super zásobené občerstvení v místní tělocvičně. Tady se můžete v poklidu podělit se svými kamarády o čerstvé zážitky.
Pokud byste se den před hlavním závodem v bruslení nechtěli nudit, tak si můžete v sobotu zazávodit na stejné 42 km dlouhé nebo zkrácené 30 km dlouhé trati klasickou technikou. Současně s tím startují i dětské kategorie.