Krásné počasí přálo závodníkům celý víkend, pouze sněhové podmínky letos nebyly optimální. Byl připraven 6 km dlouhý okruh z umělého sněhu, a tak to s dálkovými běhy bohužel nemělo nic moc společného, ale hlavně že organizátoři byli schopní alespoň nachystat zkrácenou trať.

——————-

V sobotu byl na programu týmový prolog, který se v ženské kategorii startoval hromadně, a v mužské intervalově v týmových skupinkách. Bodovali tři nejrychlejší muži týmu a jedna žena. V týmovém prologu všichni soupažili, včetně ženské kategorie, v které byla větší konkurence, protože si závodnice mohly vyjet vyšší body do seriálu než loni. Muži rozhodně na trati netaktizovali, všichni se snažili jet vysoké tempo, a pokud to bylo možné, tak se střídali ve vedení. Některé týmy asi nepochopily tuto strategii, že mají respektovat tempo třetího nejpomalejšího závodníka a pomáhat mu. Kolikrát bylo možné vidět dva závodníky, jak jedou vpředu, a třetí je třeba 1 km za nimi sám, úplně vysílený. Na startu žen byly všechny lyžařky soustředěné a čekaly na povel startéra. Ten trval tak dlouho, až někdo v publiku tleskl a závodnice se nejistě rozjely. Nakonec tedy potvrdili start i organizátoři a mohly jsme opravdu jet. Prolog byl náročný hlavně strategicky, protože se hodně bojovalo o pozice. Ve třetím kole se tempo zvyšovalo. Zvolila jsem stopu za Serainou Bonerovou, u které jsem si byla jistá, že se bude pohybovat v popředí. Před ní ale vznikla asi 5metrová mezera, které jsem si včas nevšimla, a snažila se tu mezeru sjet, ale síly ubývaly a už jsem nebyla schopná se do skupinky dostat. Poslední 2 km jsem jela do cíle sama. Ale deváté místo bylo celkem solidní.

.<>
[* https://farm1.staticflickr.com/744/22989414154_943e47335e.jpg *]

V neděli organizátoři prodloužili trať o výživné stoupání, které se jelo 4x, a ze kterého jsem měla velký respekt. Byla jsem rozhodnutá, že pojedu soupaží. Sníh byl ale hodně jemný a zdálo se, že bude možné jet na tuhé stoupací vosky, kdy už potom soupaž není moc výhodná. Velmi mě před startem potěšila Kateřina Smutná, která říkala, že také jede soupaž, a že namazané lyže jsou hodně pomalé. Jakmile se vlak závodnic rozjel, tak jsem zjistila, že většina z nich jede soupaží, a ty které mají namazané lyže, tak se na rovinatých pasážích hodně dřou. První skupinka sedmi závodnic se v nejprudší pasáži osamostatnila a kousek za nimi se utvořila druhá skupina asi osmi závodnic, s kterými jsem se snažila držet krok. Stoupání bolela, ale na rovinách jsem si zase odpočinula, a asi 600 m před cílem jsem se rozhodla skupince ujet. Norka Slind se za mě pověsila a v cílové rovince byla rychlejší. Desáté místo mě velmi potěšilo, poprvé se mi podařilo porazit Anniku Löfstroem, Alenu Procházkovou nebo Tuvu Staver. Měla jsem i velkou radost z vítězství Katky Smutné, která v prvním kole ztrácela ve výjezdu asi 100 m a přesto se do vedoucí skupiny dotáhla a v cíli všechny porazila.

.<>
[* https://farm1.staticflickr.com/611/23509008672_95f8ac8326.jpg *]

V mužské kategorii jela velká skupina asi 50 lidí první dvě kola pohromadě, v dalších kolech se peloton začal trhat a v popředí se pohybovalo asi 15 mužů, kteří jeli víceméně společně až do cíle. V 11:30 odstartoval zbytek amatérských závodníků, kteří měli trať asi o 50 m zkrácenou v nejvyšším bodě trati kvůli nebezpečnému sjezdu. Ve výsledkové listině časomíry Mika timing jsou však časy elitních a amatérských závodníků dány chybně dohromady, takže pokud byste si chtěli porovnat čas s nejlepšími, tak to bohužel není možné.

.<>
[* https://farm1.staticflickr.com/758/22990533273_b0a616a426.jpg *]