.= Rozvoj lyžování na našem území nastal díky vlivu senzačních zpráv, které přišly ze zemí severní Evropy a které se týkaly lyžařských výprav norského polárníka Fridtjofa Nansena napříč Norskem, Grónskem a Arktidou.

.=
Roku 1892 získal fryšavský lesník Rudolf Gabessam lyže a začal je používat pro práci v lese, tímto započal éru lyžování na Novoměstsku. V téže době se učil s lyžemi i lesník Resc a pan řídicí učitel Houdek z Křižánek. Roku 1893 se v Novém Městě na Moravě objevil první výkonnostní lyžař Josef Jílek, který byl později zvolen jednatelem Svazu lyžařů Československé republiky. Byl to on, kdo v roce 1933 podpořil deseti zlatými dukáty výrobu zlaté lyže, která byla putovní cenou pro vítěze závodu. Závod Zlatá lyže se koná každoročně a často bývá zařazena i do Světového poháru, jedná se o závod s nejdelší tradicí pořádaný na našem území.

.=
Ale vraťme se k úplným začátkům závodění… Na přelomu minulých století došlo k velkému rozmachu lyžování, a to přimělo činovníky Bruslařského klubu, v rámci kterého bylo lyžování v Novém Městě na Moravě organizováno, uspořádat 2. února 1910 první lyžařské závody. Všichni nahlášení účastníci startovali v jedné kategorii. Na start se postavila pouze jedna žena, Marie Gregorová. Desetikilometrový závod vedl od vlakového nádraží přes Holubku, kolem Maršovic na Brožkův kopec, poté na Harusovec, Šibenici, přes Gregorův kopec a na Kazmírův rybník, kde byl cíl.

[* https://farm1.staticflickr.com/671/32039178786_dd0dc12edf.jpg *]

.=
Přestože bylo velké teplo, osm stupňů nad nulou, tak všichni závodníci byli důkladně oblečeni, někteří měli dokonce až dva svetry. Na kopec Holubku dojel Karel Mrkvička jako poslední, protože mu lyže hodně smekaly, zato z kopce všechny soupeře předjel. Všichni závodníci startovali s jednou hůlkou, jen Adolf Slonek, pozdější výrobce lyží, se na to připravil jinak. Na silnici u Maršovic na něj čekal učeň s druhou hůlkou. Odrážením pomocí dvou holí se ocitl v čele závodu, ale ne nadlouho. Slonek nedovedl zacházet účelně s oběma holemi, několikrát se mu zapletly mezi nohy a Mrkvička ho opět předjel. Na kopci nad obcí Maršovice Mrkvička namazal lyže svíčkou a sjel s kopce, kde ho potkala nehoda, přetržený řemen vázání, závadu brzy opravil a mohl pokračovat v jízdě. Trasa závodu nebyla značena jako v dnešní době, ale na startu bylo závodníkům oznámeno, kterými body musí projet. Tímto se stalo, že jeden závodník neprojel jeden určený bod Harusovec a dojel do cíle jako první. Pan Mrkvička se bránil, že ho na trati nikdo nepředjel, až se závodník přiznal k neprojetí jednoho bodu. A tak se stal Karel Mrkvička vítězem prvních lyžařských závodů v Novém Městě na Moravě. O rok později při druhých lyžařských závodech byl vypsán závod žen na 1500 metrů, ve kterém zvítězila Marie Gregorová. První novoměstské lyžařky závodily v jezdeckých kalhotách, ale před vesnicí si přes ně musely obléknout sukni až po paty, aby nebudily pohoršení. Na hlavě nosily klobouk převázaný automobilovým šálem.

[* https://farm1.staticflickr.com/739/31236877894_74f95a2186.jpg *]

Ženy závodily v sukni

Text a foto: Archiv Nového Města na Moravě