.= Je jí teprve 17 let, ale už startovala na mistrovství světa dospělých v klasickém lyžování. Barbora Havlíčková je největší českou nadějí v klasickém lyžování od dob Kateřiny Neumannové. Ve své kategorii nemá v Česku konkurenci, teď by se už chtěla víc prosazovat i mezi ženami. I proto si na dobu, kdy není sníh, v rámci přípravy přibrala také běh do vrchu. A je v něm velmi úspěšná. „Každý lyžař by měl umět běhat do kopce co nejrychleji,“ říká Havlíčková.

.=
Na dorosteneckém Světovém poháru v běhu do vrchu v italském Gagliano del Capo jste obsadila druhé místo v individuálním i týmovém závodě. Nebyla jste až překvapená, jak vám běh do vrchu sedí?
———————————————————————————————————————————————————————————————–

.=
Před tímhle Světovým pohárem jsem byla relativně nervózní, ale zároveň jsem se hrozně moc těšila, protože jsem opravdu hodně trénovala a věděla jsem, že jsem pro úspěch udělala svoje aktuální maximum. Nejtěžší na celém tom závodě bylo bezpochybně počasí.

Ano, bylo extrémní vedro…
————————–

.=
Závodit skoro ve čtyřiceti stupních není úplně ono, toho jsem se i nejvíce bála. Říkala jsem si: Jak na to moje tělo zareaguje, když v zimě mívám problém, pokud je víc než deset stupňů? Naštěstí jsem to zvládla. Dalším úskalím byla trať, která byla nahoru-dolů, ale hlavně po útesech na úzké pěšince. Nakonec to bylo taky naprosto v pohodě, jen při sebězích jsem běžela zadrženě a ztrácela, ale po rovinách a do kopců jsem vždy ztrátu dohnala. Podařilo se mi dobře rozvrhnout síly tak, že jsem ke konci stupňovala tempo a dostávala se dopředu. Až do cílové rovinky jsem přitom nevěděla, že jsem druhá. Myslela jsem si, že bojuju o třetí místo.

Tak to bylo hodně příjemné překvapení, ne?
——————————————-

.=
Měla jsem obrovskou radost, protože před startem jsem byla pod takovým lehkým tlakem.

[* https://farm5.staticflickr.com/4442/36329539462_085b66d14e.jpg *]

.=
Kvůli čemu?
———–

.=
Před rokem jsem tento pohár vyhrála, ale běželo se jen do kopce. Proto je pro mě tohle druhé místo minimálně stejně cenné jako prvenství z loňska. Běh dolů totiž není moje silná stránka, spíš naopak, na trénincích většinou z kopce chodím. (usmívá se)

.=
Následně jste skončila čtvrtá na mistrovství Evropy juniorek v běhu do vrchu. Jak daleko byla medaile?
——————————————————————————————————

.=
Tenhle závod pro mě byl vrchol letošní běžecké sezony. Týden před ním jsem běžela pět kilometrů na dráze ve skvělém čase, který jsem nečekala, ale cítila jsem se zvláštně, a tak jsem si svojí aktuální formou nebyla úplně jistá. Bylo to takové celé velké možná. Trať byla hodně náročná. I kvůli tomu, že se startovalo ve výšce 1 200 metrů nad mořem a cíl byl ve výšce 1 600 metrů. Během čtyř kilometrů jsme nastoupaly 400 metrů. Byla tam asi kilometrová rovina, ale posledního půl kilometru člověk skoro musel lézt po čtyřech. Šíleně prudký kopec! Tempo jsem si rozvrhla dobře, ale ke konci po dlouhé rovině, kde jsem to hodně natáhla, jsem už neměla dost sil do závěrečného stoupání. Ke třetímu místu mi subjektivně chyběl jen kousek, ale objektivně to byl kus.

[* https://farm5.staticflickr.com/4417/36451498836_be92b63caf.jpg *]

Přesně 35 vteřin
——————-

.=
Je pravda, že v běhu do vrchu je 35 vteřin relativně málo. Hodnotím to jako jeden z nejtěžších závodů, který jsem kdy absolvovala, ale s výsledkem jsem moc spokojená. Přeci jen v téhle kategorii juniorek budu ještě další dva roky. (usmívá se)

.=
Vaším hlavním sportem je běžecké lyžování. Jak se chystáte na sezonu, v níž byste se už mohla začít výrazněji prosazovat v dospělé kategorii?
————————————————————————————————————————————————-

.=
Příprava zatím probíhá podle plánu, teď byla trochu ovlivněna tréninkem na tyto běžecké akce, ale řekla bych, že mi to jedině prospěje. Bylo to takové příjemné oživení a myslím, že každý lyžař by měl umět běhat do kopce co nejrychleji. Před touto sezonou jsem vše změnila od základu. Trenéra, tréninkovou skupinu, tréninkové prostředí, tréninky, systém.

Jak jste se změnou spokojená?
——————————-

.=
Vše hodnotím pozitivně a věřím, že tohle je ta cesta, která mi dovolí se posouvat dál a dál. Teď jsem v péči lidí, kterým věřím, rozumím si s nimi a ještě k tomu mě v určitých směrech inspirují. V současné době mě trénuje Standa Frühauf s manželkou a částečně taťka, kteří se do určité míry na plánech radí. Taťkovi chci za to moc poděkovat, protože jinak bych nikdy nebyla tam, kde jsem, bez něj a bez celé mojí rodiny bych asi dost možná nikdy ani nelyžovala.

[* https://farm5.staticflickr.com/4361/36497688205_7b799179e6.jpg *]

Takže cítíte, že by následující sezona mohla být úspěšná?
———————————————————-

.=
Pro mě je moc důležité vstupovat do sezony s tím, že vím, že jsem udělala maximum. A to díky těmto změnám a novým úžasným lidem v mém životě momentálně cítím a věřím, že to tak bude i nadále. Děkuju moc všem, kteří pro mě dělají, to co dělají, aniž by museli. Ale chtějí. Moc si toho vážím. Ačkoliv jsou běžky individuální sport, tak bez těchto lidí bych nikdy nic nezvládla. Protože jak se někdy říká: individuální sport je ten nejtýmovější.