.= Na nejprudší silniční kopec v České republice musí „kolcaři“ zavítat do východní části Krkonoš. Startujeme od vstupní cedule do obce Horní Maršov u autobusové zastávky, za níž lze rovnou pohodlně parkovat. Výjezd měří 15,8km, s převýšením 940m.

.=
Široká silnice s kvalitním povrchem a mírným sklonem (2-4%) proti proudu řeky Úpy nás po devíti km soupaží pohodově dovede za 35 minut do Pece pod Sněžkou. Tento úsek s 200m převýšením je dobrý na rozjetí před tím, co bude následovat. V Peci od informačního centra odbočujeme vlevo hned prudce nahoru, kde se velmi brzo pohodové 7% stoupání mění na 12% a v závěru prvního kilometru chvíli už i na 15%. Autům jedoucím shora proti smrdí brzdové obložení, a to nevěstí nic dobrého. Na druhém kilometru začíná les, ve kterém stoupání nepolevuje, spíše naopak. V silničce se objevují příčné kovové odvodňovací prahy spojené úzkou pasovinou, které se musejí opatrněji překračovat. Pavel jedoucí přede mnou v jednom takovémhle žlabu zavrávoral a jen tak tak to vybral nad zemí (bohužel jsem to nestihl natočit -hned se člověku udělá líp, když vidí cizí neštěstí).

[* https://live.staticflickr.com/65535/48757890297_d4fa05588e.jpg *]

(Foto: Odvodňovací kovové žlaby)

.=
Skoro na třetím kilometru následuje minisjezd, ale jako na potvoru asi v polovině je odvodňovací žlab, tady to chce opatrněji, protože to je na „tlamu“ jak dělané. Sklony se různě mění a občas se blíží až ke 20%, to už se ten stříďák ale fakt docela blbě jede, o soupaži už ani nemluvě. Proto jsem taky soupažákovi Láďovi Mizerovi říkal, ať si v každém případě vezme kolce s „cvrčkem“.

.=
V polovině tohoto brutus kopce je jediná krátká úleva, a to v podobě 50m v oblouku kolem Richtrovy boudy, tedy na 3,6.km, kam jsme se dostali po půlhodině. Až sem je pořád pěkný asfalt, ale odsud až na Výrovku půldruhého kilometru po semtam záplatovaném hrubším asfaltu ve stále nepolevujícím sklonu 12-19 %. Hledání optimální cesty je to těžká písemka. Tady nám zřetelně oběma „stříďák“ vadne, je to nejnáročnější úsek.

[* https://live.staticflickr.com/65535/48757889977_5c256c1d1b.jpg *]

(Foto: Richterovy boudy)

.=
U Výrovky odbočujeme doprava směrem k Luční boudě, kde následujícího půldruhého kilometru už je pohodovějších. Přestože i tady je ještě slušný sklon, ale už jen do max. 15%, člověk tuší závěr za horizontem, a tak je zde poslední pokus o svižnou jízdu.

[* https://live.staticflickr.com/65535/48757374998_759970438d.jpg *]

(Foto: Odbočka z Výrovky směrem k Luční boudě)

.=
Kaplička se svými 1509m a vyjímečnými rozhledovými poměry je každopádně nejvyšší místo v České republice, kam vede asfaltová silnice. Tento kopec rozhodně není zadarmo a určitě stojí za vyzkoušení, protože u nás nic „lepšího“ zatím nemáme. Do batohu kromě bot na sejití do údolí je dobré přibalit teplé oblečení, protože nahoře jsou výrazně tvrdší klimatické podmínky.

[* https://live.staticflickr.com/65535/48757696956_b4f8967c73_z.jpg *]

(Foto: Kaplička, Luční hora – rozcestník)

[* https://live.staticflickr.com/65535/48757375393_309484f259.jpg *]

(Foto: Kaplička – pohled na Sněžku)