*(překlad z chodského do pražského nářečí češtiny: Jestlipak víte, kde jsem byl? Na lyžích u Chodů na Čerchově)*

Plzeňský kraj nabízí běžkařům hned několik možností pořádně se vyluftovat. Patří do něj západní část Šumavy od Nýrska po Horskou Kvildu (pozor, její sestra Kvilda je už jihočeská), patří do něj i část Středních Brd (například Strašicko, jehož lyžařské možnosti jsem už zmínil zde) a **Český les**, kterému se pověnuji dnes. Pro pochybovače, zda lze Český les považovat za hory, sděluji, že to hory jsou a ne jen tak ledajaké. Český les má všechny atributy „plnotučných“ hor: také patří mezi kdysi špatně prostupnou pohraniční bariéru, má své tisícovky Čerchov (1042 m.n.m.) a Skalku (1008 m.n.m), má určitou impozantnost (ještě 70 km od jmenovaných leží u Chebu další skorotisícovka Dyleň s 940 metry), má drsné kouzlo spočívají v socialistické poetice pohraničníky již opuštěných jednotek v krajině trochu evokující syrovější Šumavu za zatímního nerozvinutí turistické infrastruktury například právě do šumavské podoby. Vzdálenosti mezi místy jsou zde obrovské, hustota zalidnění naopak trpasličí a zasíťování hospůdkami a bufety leckde naprosto nulové. A pro to všechno je toulání po Českém lese na kole i běžkách zábavné. Dnes se zaměřím na **Chodsko**, konkrétně do **okolí Čerchova** a jeho běžkařských stop vzorně upravovaných m.j. spolkem **Sněhaři Domažlice**.