Nejzkušenější česká biatlonistka se chystá na další sezónu, tentokrát s velkým cílem – olympiádou. Co se událo během letní přípravy, jaké má plány a jak jí vzdělává její spolubydlící, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Lucie Charvátová oslavila v loňské sezóně 200. start ve Světovém poháru v biatlonu. Patří mezi nejzkušenější závodníky v českém týmu a zatím nenašla nástupkyni, která by ji nahradila. I letos však musí splnit nominační kritéria, protože start na olympiádě stále nemá jistý.

Rodačce z Jilemnice je často vytýkána nepřesná střelba, především ve štafetových závodech. Původně totiž byla “pouze” běžkyní na lyžích a na biatlon se přeorientovala až v pozdějším věku, v juniorské kategorii.

Ve Světovém poháru patří mezi biatlonistky s velmi kvalitními běžeckými časy. Střelecké statistiky jsou však horší. I přesto dokázala vybojovat mnoho výsledků v nejlepší desítce a nejcennějším je bronzová medaile z Mistrovství světa v Anterselvě 2020 ve sprintu. A právě sem by se letos moc ráda vrátila, protože právě zde budou v únoru bojovat nejlepší biatlonisté o nejcennější medaile – olympijské.

Čtěte více – Lucie Charvátová: Nejzkušenější

Lucko, už zbývají zhruba tři týdny do vypuknutí SP a letos tě čeká možná poslední olympiáda. Jsi nervózní?

Nervózní nejsem, je to už takový koloběh celého roku, na který jsem několik let zvyklá. Den po dni utíkala celá letní příprava bez větších problémů. Myslím si, že fyzicky bych měla být v dobré formě, problém mám teď momentálně trochu v počátku při přechodu na sníh, kdy na lyžování nejsem úplně zvyklá a na lyžích se cítím trochu nestabilně. Sezóna letos začíná v Östersundu, který mám ze skandinávských destinací možná nejraději. Olympiáda je samozřejmě vytouženým vrcholem sezóny a nerada bych zažívala zklamání jako v roce 2018, když jsem se na olympiádu nekvalifikovala.

Máš jistou nominaci na ZOH?

Nominaci určitě jistou nemám a zároveň ani nominační kritéria mi nejsou zcela známá.

A tušíš aspoň trochu, jak se můžeš kvalifikovat?

Z mé dosavadní zkušenosti usuzuji, že nominace proběhne na základě aktuální výkonnosti a případně se přihlédne k nějakému povedenému výsledku ve svěťáku. Nominace se uzavírá po Světovém poháru v Ruhpoldingu, takže pravděpodobně závody v Ruhpoldingu a Oberhofu budou stěžejní.

Mnoho sportovců absolvovalo kempy ve vyšší nadmořské výšce, aby se připravili na výše položenou Anterselvu. Jaká byla tvá letní příprava?

Ano, i český biatlon zvolil tuto cestu. Struktura soustředění byla velmi zajímavá a mě samotné velmi vyhovovala. Během přípravy jsme byly na čtyřech soustředěních po třech týdnech, kdy jsme vždy po týdnu změnili tréninkovou destinaci z vyšší nadmořské výšky do střední nadmořské výšky, zkombinovali jsme tak například místa jako Livigno a Lenzerhedie nebo Passo Lavazé a Obertilliach. Tři týdny na soustředění jsou dlouhé, ale tento koncept tréninky usnadnil, a i po psychické stránce byla změna prostředí vždy příznivá. Navíc za tři týdny už je možné sestavit kvalitní tréninkový plán, od vytrvalosti až po intenzivní tréninky na konci soustředění a neodepřít si ani tréninkové volno.

Pojedeš kompletní program SP, nebo se více zaměříš na finální přípravu před ZOH?

Toto rozhodnutí nezáleží na mě. Zvolila bych ale kompletní program, protože vsadit vše na jednu kartu je riskantní, navíc u mě. Tím, že nejsem stabilní závodník, tak naopak věřím v pár povedených závodů než v to, že bych si držela průměrně dobré umístnění. V biatlonu nikdy nebylo moc závodníků, kteří by z důvodu přípravy na vrchol sezóny záměrně vynechávali starty ve Světovém poháru.

Máš to v Anterselvě ráda?

Anterselvu mám moc ráda, a to především díky mistrovství světa v roce 2020, kdy jsem tady ve sprintu získala bronzovou medaili.

A sedí ti tamní vyšší nadmořská výška, ve které by měli biatlonisté závodit?

Vyšší nadmořská výška mi obecně nesedí, protože nejsem schopná své svaly dostatečně okysličovat, ale Anterselva je výjimkou. Tratě zde jsou mírumilovnějšího profilu, který mi vyhovuje. Kopce nejsou nijak zvlášť prudké a v každém sjezdu si dokážu trochu odpočinout. Těžší je tu příjezd na střelnici, kdy se pak při střelbě kolikrát projeví větší zadýchání.

Čtěte také: Pět největších českých talentů v biatlonu před sezónou 2025/26

Co ti tam ještě vyhovuje?

Také tu mám ráda sněhové podmínky, většinou je teplota pod nulou, lyže po umrzlém prašanu pěkně jedou a k tomu svítí ostré alpské sluníčko, kdy i při závodě je možné kochat se zasněženými vrcholky hor. Statisticky dosahuji v Anterselvě lepších výsledků, jak v běhu, tak i ve střelbě. Společně s Hochfilzenem jsou to moje nejoblíbenější místa zastávek Světového poháru. V létě sem jezdíme pravidelně na soustředění, a tak zdejší areál i okolí znám velmi dobře, o čemž například i svědčí to, že segment „Enter the Arena“ jsem projela už 829x a neoficiálně tak 1000x.

Jsi nejzkušenější závodnicí v českém týmu a už jsi životním nastavením jinde, než mladé holky. Kdo ti je ze českých biatlonistek nejbližší a proč?

Poslední čtyři roky bydlím na pokoji s Terkou Voborníkovou. Vycházíme spolu velmi dobře, máme sladěný náš denní režim a i často se shodneme v názorech na trénink nebo regeneraci.  Navíc ve Vrchlabí bydlíme 300 m od sebe, takže Terka mi je opravdu nejblíže. Terka má vystudovanou výživu a regeneraci ve sportu, takže kolikrát dbá na můj well being a obohacujeme mě novinkami, čímž mě udržuje „stále mladou“. (směje se)

Náš holčičí kolektiv celkově funguje velmi dobře, vždycky se dokážeme společně domluvit a najít řešení. V tomto složení jsme už pár let, takže navzájem známe své nálady, umíme se pochopit a poznat, kdy má kdo dobrý a špatný den.