Fabián Štoček patří k absolutní špičce českého dálkového lyžování, po sedmnácti letech strávených v zahraničí ale zakotvil v Jablonci nad Nisou v úplně nové roli. Pro český biatlonový tým spravuje unikátní trenažér na kolečkové lyže a pomáhá reprezentantům s datovou analýzou i biomechanikou pohybu.

Fabián Štoček se k práci pro český biatlonový tým dostal přes odborné know-how a špičkové technologie. Vědecký přístup si do sportovní praxe přenesl z univerzity v Mnichově, kde studoval neurovědu a kde také dokončil doktorandské studium. Po letech strávených v zahraničí hledal nové uplatnění poté, co se naučil detailně pracovat se švýcarskými senzory Archinisis pro analýzu lyžařské techniky.

Původně plánoval působit na živnost jako nezávislý konzultant pro různé národní týmy v biatlonu i klasickém lyžování, kde už měl navázané kontakty. Sám k tomu vysvětluje: „Se švýcarským kamarádem jsme pak oslovili pár týmů a i já sám jsem byl na jaře po olympiádě s několika týmy ve spojení.“

V české reprezentaci má nyní na starosti kompletní zázemí okolo speciálního trenažéru na kolečkové lyže, což obnáší především spiroergometrické a laktátové testy. Mimo samotné testování se věnuje rozvoji databází, správě senzorů, elektronice na jablonecké střelnici nebo přístrojům pro hypoxii. „Hlavní jsou ale testy na páse. Po pravdě jsem nečekal, že po 17 letech v zahraničí skončím v Česku za pásem,“ popisuje s usměvavou nadsázkou své překvapení z návratu do vlasti a z nové pracovní role.

Tréninkový režim v Jablonci

Kombinace vlastní přípravy dálkového běžce s náročnou prací diagnostika se Fabiánovi Štočkovi daří plnit bez větších komplikací, musel však upravit tréninkový plán. Místo extrémní časové zátěže vsadil na vyšší intenzitu. „S trenérem jsem domluvený, že odtrénuji míň hodin – už ne přes 1000 za rok, ale spíš někam k 900, zato s větší kvalitou,“ uvádí ke změně své tréninkové filozofie.

Významnou výhodou je pro něj lokace zázemí v Jablonci nad Nisou, kde má posilovnu, bazén i přehradu hned vedle pracoviště. Okolí navíc nabízí skvělé terény jako výjezdy na Krásnou Máří nebo Semerink.

Určitým limitujícím faktorem je čas, avšak Fabián bere práci i jako výhodu pro vlastní trénink. „Občas si můžu vyzkoušet senzory v rámci vlastního tréninku. Být pokusný králík mě docela baví,“ podotýká s tím, že samotný pás ale využívá jen minimálně a při dobrém počasí dává přednost tréninku venku.

Využití trenažéru a efektivita tréninku

Běžecký pás pro kolečkové lyže nabízí sportovcům obrovské metodické výhody. Umožňuje simulovat libovolné profily tratí i sklony a provádět detailní biomechanické analýzy úhlů pohybu. „Výhoda je, že se dají simulovat všechna prostředí a sklony, takže 45 minut techniky na páse vydá skoro jako za tři dny tréninku techniky venku, dá se zkusit všechno a máte od trenéra okamžitou zpětnou vazbu,“ vyzdvihuje Štoček klíčové přínosy trenažéru včetně možnosti sledovat vlastní pohyb přímo v zrcadle.

K trendu pořizování soukromých pásů domů přistupuje pragmaticky – chápe jejich přínos v sychravém počasí i obrovskou časovou úsporu, protože díky absenci sjezdů z kopce zaručuje hodina a půl na páse stejný tréninkový efekt jako dvě a půl hodiny jízdy venku. Sám však zůstává věrný klasice. „Mnohem radši si jdu zaběhat ven s kamarády, kde jsou reálné podmínky,“ uzavírá s důrazem na přirozené prostředí.

Čtěte dále: Fabián Štoček a jeho sezóna s důrazem na detaily i prostorem pro zlepšení