Řeč je samozřejmě o našich ratolestech a o tom, kdy ještě je a kdy už není příliš brzy na seznamování se s lyžemi. Přeskočme již v minulosti probrané téma „běžky versus sjezdovky“:http://bezky.net/clanek/87-bezky-versus-sjezdovky a vycházejme ze skutečnosti, že našemu potomkovi bude v průběhu prvních lyžařských krůčků úplně jedno, jakého druhu jsou ty věci na nohách, co mu překážejí při každém kroku a smekají a ujíždějí všemi možnými i nemožnými směry.

Kdy začít s dětmi lyžovat?
======
V podstatě v okamžiku, kdy je dítě schopné kontrolované chůze na větší vzdálenost než [* https://farm6.static.flickr.com/5121/5201146180_69ba8ca864_m.jpg >]několika desítek metrů. V tomto případě záleží na tělesném vývoji a ten je dítě od dítěte odlišný. Průměrně je dítě schopné chůze kolem jednoho roku života a pro rodiče přemýšlející o **zahájení lyžařské výchovy** (záměrně nemluvíme o **výuce**) je důležité, na jaké úrovni vývoje se nachází dětská koordinace s ohledem na právě probíhající zimní období.
Pokud nemá naše ratolest žádné zdravotní potíže či vývojové pohybové poruchy, může první lyžařské zasvěcení proběhnout již **mezi prvními a druhými narozeninami**. Vše je samozřejmě závislé na zdravém rozumu dospělých. Víme, že je těžké odolat rodičovskému pokušení předvádět mimořádné pohybové nadání našeho zlatíčka na veřejnosti nebo alespoň následně na Facebooku. Myslíme-li to s jeho/jejím lyžováním seriózně, obrňme se obrovskou trpělivostí a připravme se na situaci, že se náš synek nebo dcerka postaví na své „Medvídky“ svou první zimu třeba i jen dvakrát.

Na čem by měly děti lyžovat?
=======
I to je důvod, proč bychom měli použít to nejzákladnější lyžařské vybavení. Nejde ani tak o šetření, ale o určitou skromnost, která tak trochu k běžkám patří. Vychováváme celoživotního běžce-sportovce, ne malou hvězdu, že?

Jako naprosto dostačující se osvědčily klasické „**bačkoráky**“, většinou plastické lyžičky s řemínkovým vázáním a volnou patou. Výhodou je použití vlastních bot, nejčastěji sněhulí, kdy mrňousek může pokračovat v hrátkách na sněhu i po vystoupení z lyžiček, aniž by se mu to například v miniaturních lyžácích s plastickou a neohebnou podrážkou výrazně smekalo.
[* https://farm5.static.flickr.com/4133/5200554417_d944ac9c8f_m.jpg >] Vybírejte **lyžičky s protismykem**, výrazně eliminujete nelibé pocity z jejich podkluzování.
Rozhodně doporučujeme začít hned od začátku lyžovat s hůlkami, i když mohou zpočátku dětem překážet. Jde o to, že je jednodušší si zvykat na novou věc od prvních krůčků, než později malého lyžaře přeučovat z lyžování bez holí na lyžování s nimi. Nebo vy snad jezdíte bez holí dodnes? Někteří výrobci ulehčují malým nováčkům situaci tím, že rukojeti hůlek jsou bez poutek a pouze s měkkým plastovým očkem.

Na „bačkorákách“ se dají v pohodě odlyžovat i dvě zimy. Až teprve v případě, kdy uvidíme, že lyže s volnou patou naše dítě přirozeně přijalo do svého světa, vyplatí se investovat do jednoho ze systémů vázání-bota a zakoupit jejich dětskou verzi, nejlépe s již namontovaným vázáním na lyžích.
[* https://farm5.static.flickr.com/4089/5201146364_f0412da384_m.jpg >] Pokud budete přidělávat vázání sami, pak si správně nastavte délku vrtáku, dětská lyže je pod vázáním výrazně nižší než dospělácká a vy ji můžete lehce provrtat skrz.

**Délka lyží** by měla dosahovat výšky postavy a skluznice by měla mít opět **protismyk**. Není nic horšího, než pofňukávající potomek na špatně namazaných, podkluzujícich nebo naopak namrzajících, jinak super mini fisherkách.

**Hole**, stejně jako u dospělých, by měly dosahovat výšky podpaždí. Kupte nové, lehké hliníkové, nezkracujte ty staré po vás nebo již dávno odrostlých sourozencích. Vyhněte se obloukem hůlkám sjezdařským.

V čem by měly děti lyžovat?
======
Počítejme s tím, že dítě bude vnímat teplo či zimu úměrně námaze, kterou investuje do lyžování. A stejně jako každý začátečník bojující s koordinací a rovnováhou vyprodukuje dost velké množství tělesného tepla. Není proto nutné ho balit do silných oteplováků a péřové bundy, ale zvolit podobně **vrstvené oblečení**, jako dospělí. Pohyb ho nebude tolik unavovat a lehčí oblečení mu nabídne příjemnou volnost pohybu.
Bohužel výrobci sportovního oblečení s takhle malými lyžaři jaksi nepočítají a vy budete muset pár zim improvizovat. Čím více času stráví prcek na lyžích, tím méně vrstev bude potřeba.
Možná už v druhé sezóně postačí **dvě vrstvy na nohy**, z nichž tou druhou by měly být kvalitní šusťáky se zesíleným pozadím a koleny. Navíc přidejte ponožky do bot či později lyžáčků a navrch návleky zabraňující padání sněhu do nich. Na tělo a paže oblečte tři, maximálně **čtyři tenčí vrstvy**, kdy tou vrchní bude nepromokavá větrovka s tenkou podšívkou.

Čepice spíše **tenčí**, na tkaničku s klapkami kryjícími tváře. Rukavice vybírejte pečlivě. Samozřejmě v těchto minivelikostech není jiná možnost, než obléknout **palčáky**. Žádný úplet, ideální je kombinace umělé kůže (lepší úchop) a nepromokavého šusťáku s možností přetaženi přes rukáv větrovky. Také dostatečně těsné kolem zápěstí aby minimálně klouzaly z dětské ručky. Doporučujeme starý osvědčený trik s rukavicemi spojenými šňůrkou provlečenou rukávem bundy (pak ovšem neschováte rukávy), rukavice neskončí při častém sundávání na sněhu.

Naprostou samozřejmostí by mělo být **náhradní oblečení** ve vašem batůžku, jako šusťáčky, větrovka, čepice, ponožky a rukavice. Problém je se slunečními brýlemi, dvouletý či tříletý capart nesnáší cizí předměty na obličeji a strhává je. Chce to cvik anebo alespoň kšilt.

Jak začít s dětmi lyžovat?
====
[* https://farm5.static.flickr.com/4085/5200554585_1b2fe59f5e_m.jpg >]Samozřejmě žádná túra ani túrka, pilování na kolečku ani důsledný skluz na jedné lyži. **Zásadně neaplikujeme do dětského lyžování metody výcviku dospělých!**
Postavte se při sněhových hrátkách s potomkem na vlastní lyže a pohybujte se kolem něho. Ukáže-li na ně, či hrne-li se k nim v okamžiku položení na sníh, máte vyhráno. Postavte si ho před sebe na špičky bot a sjeďte s ním malý kopeček. V případě nadšení přidávejte. Párkrát zopakujte a jednoho dne s sebou vezměte i dětské lyžařské nádobíčko. **Bez nucení a v klidu** připněte lyžičky. Možná i to bude chtít čas a budete je často opět sundávat. Až přibudou první krůčky (i s hůlkami) můžete opět přidávat i mírné sjezdíky s držením vašeho drobečka mezi vlastními lyžemi.

[* https://farm5.static.flickr.com/4131/5201146398_1100ef1a72_m.jpg >] Postupně při větší jistotě malého lyžaře přidávejte tahání za hole, sbírání míčku a gumových hraček, změny směru či překračování překážek. Vše na rovině a v trvání maximálně řádu minut. Se zlepšováním obratnosti **přestaňte postupně prckovi pomáhat se vstáváním**, i to je důležité cvičení. Berte s sebou i další náčiní jako pekáč, sáňky, míč, obruče, švihadlo apod. Střídejte aktivity a počítejte i s odpočinkem na svačinu a časté pití. Respektujte jeho přání a **nenuťte ho** na lyžičky, které by měly být pro něj jen jednou z hraček, když nechce. To je bohužel nejúčinnější způsob, jak ho od nich odradit.

Druhou a další zimy již muže zařadit kromě chůze na lyžích i krátké sjezdy zakončené do roviny, jednoduchý slalom mezi hračkami, jejich sbíraní za jízdy, výstup do mírného kopečka s pokusem o stromeček a stranový výstup. Každé dítě miluje tahání.
[* https://farm5.static.flickr.com/4104/5201146200_a3010a0a29_m.jpg >] Při postupném zlepšování stability ho zkuste zapojit za vaší ledvinku na **gumové lano**. Kdo jezdí Krkonošskou „70“ jistě ví, o čem mluvíme. Užijete si zábavu a dá se tak dokonce ujet i pár kilometrů, aniž si toho váš malý student všimne. V tomto případě myslete na pravidlo „šťastného návratu“ a nepřeceňujte jeho síly.

Může se stát, že po jakémkoliv nepříjemném zážitku se dítě odmítne na dlouhou dobu na lyžičky postavit. Respektujte to a trpělivě čekejte na okamžik, kdy se již nebude zdráhat se k nim opět vrátit. S lyžováním začátečníků je to totiž tak trochu jako s plaváním. Chce to čas a **postupně budovat vztah** k nepřirozenému živlu, jakým sníh pro malého človíčka je.
I přes nadějné počáteční úspěchy zůstaňme realisty a neplánujme hned našemu potomkovi hvězdnou sportovní kariéru. Vydrží-li mu lyžařské nadšení až do školního věku, poohlédněte se po nejbližším lyžařském oddíle, tam již budou vědět, jak navázat na vaší úspěšnou rodičovskou lyžařskou misi.

O opravdovém sportovním tréninku žáčků zase jindy.