Příprava na závod se neomezuje jen na dny lopotné dřiny, kdy ze sebe sdíráte kůži. Nejen fyzická kondice vás dokáže vynést na stupně vítězů. Důležitý je i výběr lyží, proto se dnes spolu se servismanem biatlonové reprezentace Marianem Málkem pustíme i do něj.

Na každý závod si připravíme několik párů lyží, pokud je tedy máme. Dnes disponujeme mnoha možnostmi, neboť na různé druhy sněhu existují různé lyže a ty se liší jak svojí tvrdostí, tak délkou komory, tak strukturou na skluznici. Při jízdě lyže, skluzu, se třením mezi skluznicí a sněhem vytváří mikroskopická vrstva vody.

Obecně platí, že na suchý sníh (prašan) použijeme měkké lyže, aby se skluznice lyže maximálně a rovnoměrně dotýkala sněhu a právě třením vytvářela onu skluznou vrstvičku vody.

Na tzv. mýdlo, tedy situaci, kdy se ze sněhu jízdou tvoří uklouzaný povrch (a také jde dobře udělat sněhová koule), jsou potřeba o trochu tvrdší lyže. Sníh je v takovém případě vlhký dost, tření už nemusí být takové jako na prašan. Takový sníh je jeden z nejrychlejších, co se jízdy na lyžích týče.

Na mokrý sníh jsou třeba tvrdé lyže, které se přiložením skluznicemi k sobě, dotýkají jen krátkými kousky skluznice a to v oblasti špiček a patek. To proto, že je vody už tolik, že by se lyže doslova přisály a neklouzaly by.

A ještě jeden druh sněhu nás může potkat a to suchý, přemrzlý, skřípající. Pak jsou optimální tvrdší lyže, skoro tak tvrdé jako na velmi mokrý sníh, na vodu. Za těchto podmínek je sníh tak studený, zmrzlý, že třením vytvořeným skluzem lyže po sněhu, sníh pod lyží dostatečně nezvlhne. Proto na takovém sněhu jedou nejlépe lyže, které se nedotýkají povrchu sněhu úplně a třou o něj jen částečně. Zbylé části skluznice jsou mírně ve vzduchu a sněhu se dotknou jen při odrazu, nebo při přenesení váhy. To se však zase odlehčí špičky a patky, takže tření je stále jen částečné.

Proto, když máme možnost z výběru více párů lyží, tak si jich na závod připravíme více a testováním zjistíme, které lyže jsou na tento sníh nejrychlejší. Sníh si sám vybere!

Dalším hlediskem ovlivňujícím rychlost a tím vhodnost lyží na dané sněhové podmínky je struktura na skluznici. Může být mít různou podobu – od jemně přerušovaných až po hrubě souběžných drážky vedoucí od špičky až po patky lyží. Dále mohou tvořit šípovité tvary, tak aby se případná voda odváděla od žlábku ven atd. Zase obecně platí, že čím jemnější je zrno sněhu tím jemnější struktura na skluznici a naopak.

Na vlastní test lyží si připravíme vytipované páry lyží na základní nízkofluorový parafín. Všechny lyže naparafínujeme na stejný vosk, abychom je testovaly ve stejných podmínkách. Na lyžích pak sjíždíme z kopce, po kterém následuje rovina, na které pak v různých vzdálenostech dojíždíme. Test opakujeme několikrát, aby se eliminovaly okolní vlivy (protivítr, odšlap v zatáčce atd.), které by výsledek testu mohli negativně ovlivnit.

Pár lyží, který opakovaně dojížděl nejdál, je na tento sníh nevhodnější. Následuje testování vosků neboli parafínů. U testování vosků, nejdříve vysokofluorových parafínů, použijeme testové lyže pokud možno stejné tvrdosti, tedy i stejné dojezdnosti k porovnání několika námi vytipovaných vosků. Případně, když takové to lyže nemáme, využijeme dalších lyží, ze kterých jsme si vybírali ty nejvhodnější na závod. Bereme však v úvahu odchylky při dojezdu při prvním testu a zohledňujeme je.

V případě, že se nás předešlý test netýkal, protože máme jen jedny lyže, nezbývá nám nic jiného než každý vosk po každém testu přemazat. Většinou dochází k porovnávání vosků několika různých výrobců, určených na danou teplotu sněhu, kterou jsme naměřili. Vosky tedy vybíráme po předchozím změření teploty sněhu a můžeme-li i dle teploty vzduchu. Ta nám napovídá, zda se v průběhu dne bude sníh od vzduchu oteplovat či nikoli.

Na kterém parafínu dojedou lyže nejdále, tak ten je dnes nejlepší. V případě rovnosti můžeme najít vítěze porovnáním, které lyže z těch nejlepších parafínů (prášků), jsou při běhu na pocit nejskluznější. Dále v případě dostatku času a sil, můžeme na vytestovaném vosku uběhnout několik kilometrů nebo je otestovat na více místech na trati (sníh by mohl být odlišný, než když jsme testovali poprvé), abychom si celkově ověřili, zda se vosk nezpomaluje, případně se rychle nesjíždí. Takto by jsme pokračovali i s vysokofluorovými prášky, kde poměr složky fluoru se rovná téměř 100%. Jak jsem již zmínil, sníh si sám vybere! A nezapomeňte, že samozřejmě u výběru vosků také hraje svou roli zkušenost a množství a druh parafínů, které u sebe máme.